Podrobný manuál grafické nadstavby Qbasic

Přihlášení

E-mail:
Heslo:

Aktuální stav vzduchu

  • Teplota vzduchu: 18.7 °C
  • Relativní vlhkost: 76.2 %
  • Rosný bod: 14.4 °C
  • Atmosferický tlak: 98660 Pa

Aktuální stav vzduchu změřený v Chlumci nad C. v 00:15:44 hodin.

Počasí před rokem

  • Teplota vzduchu: 20.8 °C
  • Relativní vlhkost: 61 %
  • Rosný bod: 13 °C
  • Atmosferický tlak: 99000 Pa

Uvedené hodnoty byly zaznamenány právě před rokem v Chlumci.

Teploty pro tento den

Nejvyšší teplota 32.4 °C byla změřena pro tento den v roce 2016.


Nejnižší teplota 7.7 °C byla změřena pro tento den v roce 2015.


Průměrná celodenní teplota pro 24.červen změřená v minulých letech je 17.9 °C.

QBASIC - PROFESNÍ GRAFICKÁ NADSTAVBA

(copyright - Ing. Karel Vopálka 1993-2007; vopalka@qpro.cz )

Obsah této verze popisu programu je zkrácený a neobsahuje některé části a obrázky. Pokud se chcete seznámit s plnou verzí manuálu k programu Qbasic, tak je možné jeho stáhnutí dle verze z příslušné stránky grafického editoru BricsCAD, nebo AutoCAD.

OBSAH:

01 - ÚVOD

Qbasic je profesní grafická nadstavba pro podporu kreslení prvků vzduchotechniky, jako například potrubních dílů a tvarovek, včetně podpory dalších činností potřebných pro vytváření oborových výkresů vzduchotechniky a klimatizace. Jedná se o jednoduchou 2D nadstavbu s rozsáhlou možností nastavení chování programu a s možností využítí podpůrných utilit pro podporu kótování a pozicování zařízení. Předností programu je jeho jednoduchost ovládání a nastavení při zajištění vysoké produktivity vytváření výkresů vzduchotechniky.

Poznámka 1: Příklady a ukázky v tomto textu jsou z aplikace BricsCAD. V případě použití grafického editoru AutoCAD je situace velmi podobná i když v některých detailech mírně odlišná.

Poznámka 2: Program Qbasic je postupně upravován a vylepšován a k dispozici je vždy poslední verze. Také existují verze upravené pro různá prostředí a z těchto důvodu ne všechny dále uvedené údaje musí zcela detailně odpovídat skutečnosti ve Vaší instalaci programu. Nicméně odchylky by měli být minimální. Některé poslední úpravy jsou pospány v odstavci 27.

02 - HISTORIE PROGRAMU

Jádro programu vzniklo již před více než 12 lety, jako profesní nadstavba na grafický systém AutoCAD R12. Postupem času byly určité části vyvíjeny a přizpůsobovány aktuálním potřebám projekční praxe a také nosnému softwaru (AutoCAD). Po celou dobu byl program používán v projekční praxi a prokázal svoje přednosti a kvality při řešení stovek projektů, ale současně nebyl dále komerčně šířen.

Postupem času byl program obohacen o další součásti jako například automatické kótování a pozicování, zápis a export dat (tlakové ztráty,hluk atd.). Protože však praxe ukázala, že tyto části nejsou příliš velkým přínosem u tohoto typu programu, tak další vývoj již nebyl směřován do jeho rozšiřování, ale naopak ke zjednodušení. Z tohoto důvodu také uvolněná verze neobsahuje moduly pro zápis a správu dat (které jsou objemově mnohem delší než vlastní jádro programu), ale pouze základní systém s podpůrnými funkcemi

(obsah)

03 - PRO KOHO JE NADSTAVBA URČENA

ÚČEL

Program (nebo spíše profesní nadstavba) Qbasic je určen zejména pro jednoduché 2D kreslení a projektování vzduchotechniky tj. různých druhů a typů potrubních rozvodů včetně různých druhů tvarovek. Vlastní kreslení je řízeno příkazy na příkazové řádce a probíhá velmi rychle a jednoduše pomocí ukazování myší (nebo jiného polohovacího zařízení) a klávesnice. Při vlastním kreslení není nutné vyplňovat komplikovaná dialogová okna. Jednotlivé potrubní prvky je možné vytvářet jako soustavu základních výkresových entit (čar,oblouků atd.), nebo jako anonymní bloky. Systém je doplněn knihovnou obecných (nefiremních) bloků a dalších potřebných souborů. Způsob chování programu a přednastavení parametrů potrubních dílů (např. délky,poloměry apod.) je možné komfortně přednastavit pomocí dialogových oken, ale základní obecné parametry jsou nastaveny již při načtení aplikace. Výhodou je možnost vytvářet a ukládat si různé styly tj. skupinu přednastavení si pojmenovat (např. ČtyřhrannéPotrubí) a uložit do výkresu. Tímto způsobem je také možné si nadefinovat vzorové výkresy s přednastavenými parametry, které vyhovují Vaší práci.

VÝHODY

Základní výhodou je jednoduchost nadstavby při zajištění vysoké produktivity projekční práce. Další výhodou je vysoká variabilita nastavení bez nutnosti přizpůsobovat výrazně svoje zvyklosti a standardní nastavení novému programu, naopak program si nenastavuje svoje prostředí, ale v přiměřené míře využívá standardních nastavení. Program nevyžaduje zvýšené systémové nároky a nevytváří další nové soubory.

NEVÝHODY

Některé výhody výše uvedené mohou být i nevýhodami. Program je 2D, tedy ne modelovacím, ale kreslícím a je určen pro podporu kreslení. Cílem programu není vytvářet komplexní modely, které současně vyžadují vysoké nároky nejen na uživatele, ale i na techniku. Nepopiratelně modelovací programy mají své přednosti a pro některé typy úloh jsou velmi výhodné. Současně naopak pro jiné typy úloh je jejich komplexnost nevýhodná a pro tento účel je vhodné použít jednoduchá "kreslítka". Současně projekční praxe ukázala, že tento program lze s úspěchem použít i na velké projekty.

(obsah)

04 - SYSTÉM

PROGRAMOVACÍ JAZYK

Nadstavba je napsána kompletně v interpretovaném jazyku AutoLisp a z toho vyplývají i požadavky na prostředí a systém.

PROSTŘEDÍ

Pro chod programu je tedy nutné prostředí, které dokáže uvedený programovací jazyk správně interpretovat. Tímto prostředím může být například grafický software AutoCAD, IntelliCAD, BricsCAD. Protože však každý grafický systém má drobné odlišnosti a odchylky a to nejen v závislosti na typu, ale také na verzi software, tak každá nadstavba musí být vždy přizpůsobena na konkretní typ prostředí. Bez potřebných úprav nelze nadstavbu určenou například pro AutoCAD 2006 použít pro BricsCAD 7.1, ale je nutné provést přizpůsobení. Tyto úpravy obvykle nebývají velkého rozsahu a při přechodu z nižší na vyšší verzi shodného prostředí je obvykle nutné poopravit několik příkazů. Protože nadstavba vzniká ve skromných podmínkách, tak nelze provést odladění programu na všech možných prostředí a jejich variantách. V případě požadavku na individuální přizpůsobení a to nejen prostředí je možné po dohodě provést úpravy u uživatele.

SYSTÉMOVÉ POŽADAVKY

Jedná se o jednoduchý nenáročný program takže žádné zvláštní požadavky nejsou nutné. K provozu je nutné základní prostředí tj. grafický software s interpretací AutoLispu např. AutoCAD, BricsCAD. Jednodušší verze např. AutoCAD LT není dostatečný, protože není vybaven podporou AutoLispu. Je předpokládán provoz na systému s OS Windows. Jiné prostředí nelze vyloučit, ale program Qbasic na nich zkoušen nebyl.

(obsah)

05 - INSTALACE

V pravém slova smyslu se u tohoto programu nejedná o instalaci, protože program se neregistruje a nepřihlašuje do operačního systému (např. OS Windows) a neprovádí žádný zápis do registru. Ke spuštění a používání je dostatečné pouze vhodné umístění všech souborů a jejich zpřístupnění používaným grafickým editorem. Taktéž odinstalace je velmi jednoduchá a spočívá pouze ve vymazání příslušných souborů. Z tohoto důvodu je vhodné pro soubory vytvořit samostatný adresář, ale není to podmínkou.

KROK ZA KROKEM

  • Ve struktuře Vašeho pevného disku vytvořte adresář pro umístění nadstavby. Doporučuji jeho umístění tak, aby nebyl nutný pozdější přesun, například do struktury grafického editoru. Název adresáře je libovolný (např. Qbasic :-))
  • Do tohoto adresáře rozbalte soubory z archivu Qbasic.zip. Jedná se o soubor s vlastním programem a další pomocné soubory (menu, ikony, licence apod.).
  • Do stejného adresáře, nebo dalšího nově vytvořeného adresáře s podobným umístěním rozbalte další doporučené soubory, které nejsou zcela nezbytné pro funkčnost, ale rozsah funkčnosti obohacují. Jedná se zejména o bloky a obrázky.
  • Nový adresář (adresáře) zpřístupněte Vašemu grafickému editoru nastavením cest (v AutoCADu - menu NÁSTROJE; MOŽNOSTI - záložka CESTY - přidat cesty k "podpůrným souborům"; v BricsCADu - menu NÁSTROJE; MOŽNOSTI - záložka CESTY - přidat cesty k "výkresy,nabídky a bloky"; )
  • V grafickém editoru přidejte ovládací menu (viz. samostatná kapitola)

Poznámka: je samozřejmě také možné celou aplikaci umístit do hlavního adresáře grafického editoru (např. C:\Program Files\BricsCad...), který je obvykle přístupný a není tedy nutné přidávat do editoru nové cesty. Tento postup z důvodů ztráty přehlednosti nedoporučuji.

ODINSTALACE

Protože aplikace není nainstalována a přihlášena v OS, tak její odstranění je velmi jednoduché a spočívá ve vymazání všech nainstalovaných souborů. Pokud jste provedli instalaci do samostatného adresáře(ů), tak je možné tyto adresáře kompletně vymazat. Dále v samotném grafickém editoru odstraňte v nastavení cest přístup do těchto adresářů a odstraňte menu.

SOUBORY

Součástí programu jsou následující základní soubory:

Licence-Qbasic.txt; Licence-Qbasic.lic; qbasic.lsp; qbasic.dcl. Přesné typy souborů ovšem záleží na konkretním typu editoru a instalace. Dále je balík doplněn o pomocné soubory. Výčet typů včetně jejich účelu je upřesněn v samostatné kapitole.

(obsah)

06 - OVLÁDÁNÍ

Program Qbasic je distribuován včetně před připraveného systému menu. Jedná se o několik typů možnosti ovládání. Bohužel systém ovládání je jedna z vlastností, která je relativně výrazně odlišná v závislosti na typu a verzi grafického editoru. Například AutoCAD od verze 2006 přešel na zcela nový moderní způsob souborů menu, zatímco BricsCAD a starší verze AutoCADu použílaly jiné typy prvků a souborů menu.

Popis instalace připravených souborů menu a možností ovládání jsou uvedeny dále.

SYSTÉM MENU

Obecně používané grafické editory mají různé možnosti a systémy ovládání. Základním způsobem je příkazová řádka na kterou je možné psát požadovaný příkaz k vykonání. Taté příkazy Qbasic je možné zadávat na příkazové řádce. U příkazů pro nastavení a utilit je to jednoduché, ale v případě potrubních dílů, které je velké množství a je také nutné specifikovat o který konkretní díl se jedná je tento způsob ovládání nepohodlný a zdlouhavý.

Pro usnadnění práce proto grafické editory umožňují používat dalších většinou grafických rozhraní ovládaných polohovacím zařízením. Jedná se zejména o hlavní roletové menu, místní nabídky (rozbalovací rolety), obrazovkové menu (screen) a panely nástrojů (toolbars). Dále je možné definovat zkratky příkazů, tabletové menu, tlačítka polohovacího zařízení, obrázková (image) menu a ještě existuje několik dalších možností. Některé prvky se využívají více a nabývají na významu (toolbars) a některé se postupně opouštějí (screenmenu).

Součástí Qbasic je soubor menu napsaný v původním systému souborů *.mnu, *.mns. Soubory obsahují základní rozbalovací rolety na hlavní (horní) lištu, image menu a panely nástrojů (toolbars). V případě individuální potřeby či zájmu o jiný způsob ovládání je možné po dohodě provést patřičné úpravy v ovládání programu.

Hlavní roletové menu obsahuje dvě položky. Položka Qbasic obsahuje jako první položku "Aktivace menu", která načte program (pokud program není aktivován - načten, tak ostatní položky nejsou funkční). Dále obsahuje položky pro nastavení programu pro kreslení úseků a jednotlivé pomocné utility.

Položka "Imagemenu" dále nabízí kompletní nabídku dílů pomocí tzv. obrázkových menu (image). (pozn. editor BricsCAD v základu nenabízí přímou podporu menu IMAGE, ale součástí instalace je externí program, který absenci podpory řeší obdobným způsobem. Tento program je případně volně ke stažení na webových stránkáchBricsCADu.

Dále je součástí menu nabídka toolbars s připravenými panely a obrázky zobrazující jednotlivá funkce. Vzhledem k množství potrubních dílů nejsou tímto způsobem nabídnuty všechny dostupné díly, ale pouze vybrané díly o kterých je předpokládáno, že jejich použití je časté. Ostatní díly jsou dostupné přes nabídku "Imagemenu". K zobrazení nabídku jsou nutné obrázky typu *.bmp, které musí být v adresáři přístupném editoru.

INSTALACE MENU

Protože je předpokládána uživatelská znalost použitého grafického editoru, tak není z několika důvodů použita automatická instalace souborů menu (například by mohlo dojít k rozhození stávajícího systému menu apod.). Doporučuji proto následující postup ruční instalace menu.

V programu AutoCAD (v.2004 a 2005 - ve starších verzích je používán stejný souborový systém menu, ale instalace se provádí odlišně - v tomto případě postupujte dle doporučení nápovědy editoru): Zadejte příkaz ČTIMENU, zobrazí se dialog pro přidání dalšího menu. Na záložce "Skupiny nabídek" vyberte soubor menu Qbasic.mns (verze pro AutoCAD) příkazem "Procházet...". Dále pokračujte příkazem "Načíst" a na záložce "Lišta nabídek" přidejte příslušné nabídky do hlavní lišty. Po ukončení dialogu by se měli na obrazovce objevit toolbars (viz. obrázek) a roletové menu.

V programi BricsCAD je postup velmi podobný, ale používají se odlišné prostředky. Příkazem "Přizpůsobit" (roleta Nástroje) se objeví dialog pro načtení a úpravu nabídek. Na záložce "Nabídky" načtěte příkazem import roletové menu"VZT-pop.mnu". Na záložce "Panely nástrojů" načtěte (import) soubor pro toolbars - "VZT-toolbars.mnu. Třetí soubor menu "VZT-imagemenu.mnu" obsahuje tzv. obrázková menu. V případě BricsCADu je jejich využití nepřímé použitím externího programu, toto menu musí být v přístupném adresáři.

ÚPRAVY MENU

Grafické editory používají soubory menu jako podklad (vstupní instrukce) jakým způsobem mají tyto nabídky začlenit do programu. Pokud si již tyto informace načtou, tak při dalším použití si je uloží do svých struktur (obvykle do registru OS). Proto není vhodné používat automatické načítání programem, které při každém otevření editoru vše uvedou do stavu, který je předepsán "napevno" načítacím programem. Pokud si editor uloží menu do svých standardních složek, tak můžete využívat standardních postupů úprav, jakou jiných položek menu. To znamená, že můžete s jednotlivými položkami manipulovat, přesouvat je, nebo dokonce si definovat a přidávat vlastní položky menu s příkazy. Tímto způsobem je například možné si vytvořit kompletní nabídku pomocí tlačítek toolbars, ale je potřeba si také vytvořit příslušné obrázky.

Kompletní sada příkazů pro ovládání dílů vzduchotechniky je právě v souboru menu v části IMAGE. Tento soubor vypadá například následovně:

***IMAGE

**POTRUBI

[Vyběr rovných dílů potrubí]

[POTRUBI(POTR1,Čtyřhranné potrubí)](setq TYP 1) POTRUBÍ

[POTRUBI(POTR2,Čtyřhranné potrubí)](setq TYP 2) POTRUBÍ

**KOMPONENTY1

[Kruhový systém]

[K001,Ventilátor](setq TYP 4 TYP_S "S013_ventilátor" TYP_UMÍSTĚNÍ 3) POTRUBÍ

[K002,Ventilátor](setq TYP 4 TYP_S "S014_ventilátor" TYP_UMÍSTĚNÍ 3) POTRUBÍ

Popisy s hvězdičkami jsou návěští, která určují strukturu souboru, zatímco řádky s hranatými závorkami jsou již jednotlivé položky menu. Za hranatou závorkou je konkretní příkaz. Například "(setq TYP 1) POTRUBÍ" provede pokud ho napíšete na příkazový řádek přidělení typu a nakreslení dílu potrubí - v tomto případě se jedná o bezpřírubové čtyřhranné potrubí. Příkaz "(setq TYP 4 TYP_S "S014_ventilátor" TYP_UMÍSTĚNÍ 3) POTRUBÍ" je komlikovanější a slouží k nastavení typu vkládaného bloku (S014_ventilátor) a dalších parametrů a příkaz POTRUBÍ zajistí vykreslení dílu (v tomto případě se jedná o potrubní axiální ventilátor).

Je možné si tyto příkazy (a jejich strukturu) převzít a předělet na jiný způsob ovládání, například právě menu typu toolbars.

(obsah)

07 - PRVNÍ SPUŠTĚNÍ

Pokud je program správně nainstalován a jsou nastaveny příslušné cesty a současně je také připraveno k používání menu, tak je možné provést první spuštění nadstavby. Na liště je položka nabídky "Qbasic" a její první podpoložka "Aktivace menu". Tato položka slouží k načtení a aktivaci programu. Ostatní položky nabídky nejsou funkční do doby pokud není program načten a aktivován. Při prvním spuštění následuje tato sekvence událostí: nejdříve se objeví "uvítací okno programu". Po jeho odkliknutí (OK) následuje okno s licenčním ujednáním. Pokud odkliknete "Zrušit" tak se program ukončí a není funkční. Pokud souhlasíte s licenčním ujednáním a kliknete na tlačítko "Souhlasím", tak se objeví dialogové okno "Zadání licenčního čísla".

V tomto dialogu zadejte prosím své jméno (případně firmu) a datum instalace a následně vygenerujte Kód aplikace. Na základě tohoto kódu je možné obdržet licenční číslo a program uvést do plné funkčnosti. Bez licenčního čísla je možné spuštění v režimu DEMO příslušným tlačítkem.

(obsah)

08 - LICENCE

LICENČNÍ UJEDNÁNÍ

(zjednodušená verze - platná verze je vždy v samostatném souboru "Licence-Qbasic.txt")

Toto licenční ujednání je platné mezi Vámi - konečným uživatelem (dále UŽIVATEL) a autorem programu Ing. Karlem Vopálkou (AUTOR).Před používáním software Qbasic (©1993-2007) si toto ujednání prosím pozorně přečtěte !!! Pokud s podmínkami uvedenými dále nesouhlasíte, tak ukončete ihned jeho užívání.

UDĚLENÍ LICENCE Po získání software můžete jeho kopii používat v režimu DEMO po dobu 30 dnů. V této lhůtě, můžete zakoupit licenci. Bez zakoupení licence a přiděleného licenčního čísla software po uplynutí 30 dnů odinstalujte a zničte všechny pořízené kopie. Zakoupením licence a přidělením licenčního čísla získáváte nevýhradní a nepřevoditelné právo užívat kopii získané verze software. DEMO Tato varianta verze software je funkční pouze z části oproti verzi s licenčním číslem. Základní funkce jsou zachovány, ale některé části nejsou funkční, nebo funkční pouze v omezené formě. POPIS Software Qbasic je profesní nadstavbou stavební profese VZDUCHOTECHNIKA pro podporu 2D kreslení v grafickém programu. Program je vytvořen zcela v jazyku AutoLisp. Pro jeho chod je nutné mít nainstalován odpovídající grafický software s podporou uvedeného jazyka.Součástí distribuce nejsou žádné softwarové komponenty třetích stran a pokud jsou zde zmíněny, tak všechna práva zůstávají v jejich vlastnictví. AUTORSKÁ PRÁVA Počítačový software, který je předmětem tohoto ujednání je a nadále zůstává majetkem autora. Počítačový software je předmětem autorského práva a podléhá plně jeho ochraně. Tímto nejsou dotčena práva třetích stran. PŘEVODITELNOST Ujednání je poskytnuto vždy pro jednoho uživatele a jednu platnou kopii software. Jakýkoli prodej, zapůjčení, pronájem, postoupení apod. bez souhlasu autora je v rozporu s ujednáním a je důvodem k ukončení platnosti licence. OMEZENÍ UŽÍVÁNÍ Software nesmíte používat jiným způsobem a pro jiné účely, než pro které je určen. Dále nesmíte pořizovat kopie (s vyjímkou zálohy), reprodukovat, měnit, dekódovat, vytvářet odvozená díla. Všechna výslovně neudělená práva jsou vyhrazena. ZÁRUKY Na software nejsou poskytovány žádné záruky. Autor poskytuje tento software "tak, jak je", bez záruk jakéhokoliv druhu, včetně záruk prodejnosti či použitelnosti pro jistý konkrétní účel. Uživatel používá software na vlastní nebezpečí, bez jakékoli garance. Pokud by se ukázalo, že je tento software vadný, přebíráte veškerou odpovědnost za všechny škody a s nimi spojený servis. Autor není zodpovědný za ušlý zisk, nebo za jiné ztráty a škody, včetně speciálních, a následných, spojených s užíváním, nebo i nemožností užívání software Qbasic. Taktéž není zodpovědný za případné ztráty dat, nebo chyby vzniklé za běhu software, chyby při kooperaci s jinými programy apod. a to i v případě, že autor na tuto možnost byl upozorněn, nebo o ni mohl vědět. POMOC Součástí distribuce a zakoupení licence není žádný nárok na autorskou pomoc jakéhokoli druhu. Nicméně pomoc v standardním rozsahu (dotazy na funkčnost,nastavení, specifické chyby atd.) je možná na e-mailové adrese: vopalka@qpro.cz Připomínky k zlepšení funkčnosti pro zapracování do další verze jsou vítány. V případě požadavku na pomoc v nestandardním rozsahu, (školení,instalace,uživatelské úpravy apod.) je tato možná ve formě placené služby na základě individuální dohody.

(obsah)

KÓD APLIKACE

Pokud program není licencován, tak při každém spuštění se objeví dialog " Zadání licenčního čísla ". Po vyplnění jména a data je možné tlačítkem "Vytvořit" vygenerovat kód aplikace. Jeho vytvoření v závislosti na použitém hardware může chvíli trvat. Pokud máte zájem o zakoupení licence, tak po zaplacení licenčního poplatku zašlete tento kód s požadavkem o zaslání licenčního čísla na adresu vopalka@qpro.cz.

LICENČNÍ ČÍSLO

Po zaslání kódu aplikace na výše uvedenou adresu a zaplacení licenčního poplatku obdržíte licenční číslo (9 znaků), které doplníte do dialogu "Zadání licenčního čísla". Následně můžete nadstavbu spustit tlačítkem "Plná verze". Pokud systém licenční číslo přijme, tak při dalším spuštění se již "startovací" dialogy objevovat nebudou. Licenční číslo je platné pro jednu konkretní instalaci. Při změně hardwaru, nebo OS a grafického editoru licenční číslo pozbývá účinnosti a je nutné požádat po domluvě o nové.

LICENČNÍ POPLATEK

Vývoj aplikace stál a stojí nemalé úsilí a přestože je program nazýván "jednoduchým", tak jeho vývoj a údržba je časově náročná. Licenční poplatek není zaveden z komerčních důvodů, protože v tom případě by jeho výše musela být několikanásobná, ale pouze z důvodů licenčních, udržovacích a manipulačních.

Za licenční poplatek získáváte nepřenosnou licenci k používání jedné kopie programu na jednom konkretním počítači a jedno licenční číslo. Způsob a výše platby licenčního poplatku je uveden na webové adrese www.qpro.cz. Při ztrátě platnosti licenčního čísla je možné nové číslo získat po domluvě.

DEMO

Program bez licenčního čísla je možné spustit v režimu DEMO. Tato verze neumožňuje plnou funkčnost programu a některé části nejsou spustitelné. Nicméně základní tvorba potrubního systému je možná se sníženou přesností některých prvků.

(obsah)

09 - POPIS PROGRAMU

Vlastní program a jeho použití lze rozdělit do několika samostatných částí - nastavení, potrubní prvky, utility a bloky. Každý z těchto základních oddílů má své další podprogramy a prvky. Jednotlivé části jsou popsány v následujících kapitolách.

(obsah)

10 - PROSTŘEDÍ

Program v zásadě nevyžaduje žádné zvláštní prostředí a neupravuje si nastavené prostředí dle svých nastavení. Tato vlastnost je pro mnohé uživatele podstatnou předností, protože nemusí měnit své zvyky.

Program za běhu při provádění jednotlivých operací samozřejmě určité vlastnosti a nastavení (například barvy, hladiny atd.) měnit musí, ale při ukončení tyto vlastnosti nastavuje do původní podoby. Pokud program při běhu z nějakého důvodu neočekávaně spadne, tak je to obvykle také ošetřeno návratem do původních vlastností, ale existují vyjímky, kdy se to z nějakých důvodů podařit nemusí.

Je možné používat a nastavit si vlastní systém hladin. Součástí programového balíku je i před připravený prototypový výkres, který definuje soustavu hladin pro vzduchotechniku s názvem VZT-xxx (kde xxx je další jmenné rozšíření např. VZT-potrubí) a dále definuje některé další prvky (písma, typy čar, kótovací styly apod.). Dále je distrubuován tzv. standardizační balíček s předdefinovanými typy čar a dalšími prvky pro kreslení vzduchotechniky.

Pouze několik prvků je v prostředí nastavených automaticky a jsou povinné. Jedná se zejména o hladinu "VZT-data" a "VZT-zmrazená".

(obsah)

11 - NASTAVENÍ

Základní parametry jsou nastaveny do proměnných programu při jeho načítání a tedy program je použitelný již po načtení bez dalších přizpůsobování. Nicméně je vhodné zejména při systematické práci na větších výkresech (která může trvat i několik týdnů) si provést individuální nastavení a tato nastavení si do výkresu uložit. Také je možné dle osobních zvyklostí si připravit svá nastavení do prototypových výkresů a při založení nové práce použít tento prototypový výkres s již připravenými nastaveními programu. Údaje o nastavení se ukládají do entit jako tzv. rozšířená data entit v hladině " VZT-data". Je vhodné tuto hladinu nepoužívat na jiné entity a mít ji trvale zmrazenu.

Pro nastavení parametrů a jejich uložení je určeno 5 dialogových panelů. Spuštění je možné z menu Qbasic - pod položkami: Základní parametry... Nastavení dílů... Nastavení kótování... Nastavení pozicování... a Práce se styly...

ZÁKLADNÍ PARAMETRY

V dialogovém panelu "Nastavení parametrů pro kreslení VZT" lze nastavit základní parametry pro způsob vykreslování jednotlivých entit. Je obvyklé, že v jednom výkresu se pro kreslení vzduchotechnického potrubí používá jedna hladina. V některých případech je ovšem vhodné kreslit různá zařízení, nebo typy potrubí (např. přívod, odtah) do zvláštních hladin. K tomuto účelu je možné si pro každý typ vykreslování připravit jedno nastavení a toto nastavení si uložit. Při vlastní tvorbě výkresů je možné si postupně nastavení měnit pouze jejich obnovením (načtením).

Dialog je rozdělen na pět částí.

V první části se nastavují hladiny pro kreslení vzduchotechniky ( potrubí ). Pokud se nastaví "Aktuální nastavení", tak jsou entity vykreslovány do aktuálně nastavené hladiny prostředí grafického editoru. Hlavní vykreslované entity (obrysy, příruby apod.) se umisťují do vybrané "Hladiny pro potrubí". Doplňkové entity (osy, neviditelné hrany apod.) se umisťují do vybrané hladiny "Doplňková hladina potrubí". Je možné si obě hladiny nastavit shodně.

V druhé části je možné nastavit barvy vykreslovaných entit (potrubních dílů a dalších prvků). K nastavení je nabídnut jednoduchý dialog se základními barvami, ale jinou barvu je možné zadat číselným označením (1-256). Praxe prokázala, že nejvhodnějším nastavením je umístit entity do různých hladin, ale barvu používat "DleHlad; ByLayer".

Třetí část slouží k nastavení čar používaných pro různé typy objektů. Hlavní čáry (obrysy) nelze volitelně nastavit a jsou kresleny čarou dle hladiny. Pokud je potřeba určitou část označit jiným typem čáry, tak je to možné vytvořením stylu pro toto zařízení a entity umístit do samostatné hladiny. U této hladiny je následně možné zvolit pro všechny entity požadovaný typ čáry. Samostatně je možné přiřadit zvláštní druh čáry obrysu pružných hadic. Pokud se použije vhodný prostorový (2D) typ čáry, tak je možné dosáhnout různých efektů kreslení. (např. dle obrázku)

Čtvrtá část je určena k nastavení vykreslování velikosti příruby. Vzhledem k tomu, že každá dokumentace je kreslena v nějakém měřítku, tak je vhodné velikost volit ne dle skutečné velikosti, ale tak aby ve výkrese byla dostatečně viditelná. Standardní velikost 30 (bodů; milimetrů) se osvědčilo a není nutné tuto velikost měnit.

Pátý blok je určen k nastavení chování programu. Položka "Síť" není standardně zaškrtnuta a při tomto chování se každý nový díl umisťuje ručně. Pokud je kreslena souvislá potrubní síť , tak je možné položku zaškrtnout a tím se zajistí, že každý nový díl bude přidán za starý díl automaticky bez možnosti jeho zadání. Toto chování je výhodné pouze omezeně, protože při každé změně (využítí zpět, pokračování na odbočce apod.) je nutné se vrátit do dialogu a položku odznačit jinak program bude pokračovat v síti, ale nechtěným směrem. Položka "První díl" je určena pro zahájení práce, aby se zajistilo vykreslení první "příruby". Při pokračování od jiného dílu se tato příruba již nekreslí. Položka "Bloky" je určena pro tvorbu anonymních bloků z dílu. Obecně potrubní díly jsou vykreslovány ze základních entit (úseček, oblouků atd.), pokud je tato položka nezaškrtnuta, tak tyto entity zůstávají ve výkrese v nezměněné formě. Pokud se položka zaškrtne, tak každý díl je spojen do tzv. anonymního bloku. Pro každý styl práce je určité chování vhodné nebo nevhodné a má své přednosti i zápory. (poznámka: při využití anonymních bloků jsou v současné verzi omezeny některé další navazující utility)

Pokud jste provedli "své" nastavení dialogu, tak je možné v dialogu pro práci se styly toto nastavení pojmenovat a uložit. Pokud takové nastavení bude pouze jedno, tak při příštím otevření editoru a aktivaci Qbasicu se toto nastavení automaticky aktivuje. Je možné si nastavit vícero pojmenovaných nastavení a při práci se mezi nimi přepínat a tím pro různé části výkresy zajistit různé způsoby tvorby potrubí.

(obsah)

NASTAVENÍ DÍLŮ

V dialogu "Nastavení parametrů jednotlivých dílů" se provádí přednastavení rozměrových prvků jednotlivých dílů. Tato nastavení nejsou rozhodující při standardním kreslení po jednotlivých dílech, kdy se rozměry mohou zadat individuálně. Tyto přednastavené rozměry se ovšem nabízejí a pokud jsou vhodně nastaveny, tak to výrazně zrychluje a usnadňuje práci. Rozměr je nabídnut a stačí nabídku odsouhlasit a tedy není nutné zadávat číselně jiný rozměr.

Pokud se ovšem používá automatické vykreslení dílčích úseků, tak se používají již plně přednastavené parametry potrubí.

Například odskok při tomto uvedeném nastavení dle obrázku vypadá následovně a pod ním je shodně vykreslený odskok s nastavením pro čtyřhranné přírubové potrubí.

Při kreslení je třeba mít na paměti, že aktuální nastavení parametrů se používá pro všechny následně vykreslované díly, to znamená, že ačkoli je třeba nastaveno kreslení kruhových tvarovek s atypickým poloměrem 300 mm, tak tento poloměr při tomto nastavení bude nabízen i při kreslení jednotlivých čtyřhranných oblouků.

(poznámka: nadstavba pracuje s kruhovým a čtyřhranným potrubím, pokud v dialogu není zaškrtnuta volba "Kruhové potrubí", tak je předpokládáno použití potrubí čtyřhranného; dále je možnost používat potrubí typu SPIRO, přednastavení pro tento specifický typ potrubí není v tomto dialogu prováděno).

Opět je možné si nastavit různé pojmenované styly například pro hadice, kruhové potrubí, čtyřhranné potrubí apod.

NASTAVENÍ KÓTOVÁNÍ

V dialogu pro nastavení parametrů automatického kótování se nastavují parametry, kterými se řídí způsob kótování. Zcela nahoře je umístěno zaškrtávací políčko pro automatické kótování. Pokud je toto políčko zaškrtnuto, tak již v době kreslení potrubních dílů se současně provádí jejich prokótování.

V dalším oddílu se nastaví kótovací styl, který je možné vybrat z tabulky kótovacích stylů definovaných v grafickém editoru. Dále se nastaví hladina pro kóty a styl písma. Styl písma je primárně definován pro kóty v kótovacím styly a tento styl písma se používá pro popis profilu potrubí.

V další části jsou dvě políčka - "Mohou být dotazy" a "Vzdálenosti kót upravovat". Při zaškrtnutém prvním políčku se program nechová automaticky, ale každý parametr si ověřuje dotazem. Pokud automatické kótování budete využívat, tak zcela automatické chování není obvykle příliš vhodné a tedy zaškrtnutí tohoto políčka je doporučeno. Druhé políčko nastavuje typ chování programu, že vzdálenosti kót od kótovaného dílu upravuje a přizpůsobuje také tvaru dílu. Tedy nastavené hodnoty nebere zcela striktně ale snaží se přizpůsobit situaci.

Dalších pět oddílů na dialogu již slouží k nastavení chování jednotlivých typů kót. V každé části je vždy zaškrtávací políčko, zda se uvedená kóta má provádět a dále jsou uvedeny parametry jakým způsobem se má provádět.

Poslední z uvedených pěti oddílů je určen k nastavení způsobu kótování profilu potrubí na přírubu a toto nastavení je využito i v samostatném programu pro dodatečné kótování profilů. Pokud je vzdálenost nastavena na -1, tak se popis centruje na přírubu. Pokud je zadána jiná reálná hodnota, tak značí vzdálenost od středu příruby. Jednořádkový popis znamená např. 500x400 zapsaných nad přírubu, zatímco při nastavení dvouřádkového popisu se jeden rozměr píše nad přírubu a druhý pod přírubu.

ZKUŠENOSTI:

V projekční praxi se plný způsob automatického kótování příliš neosvědčil a to z několika důvodů. Je obvyklé, že každý projekt má svůj vývoj a spoustu změn. V tomto případě se nejdříve kreslí potrubí a kótování se provádí až na závěr v realizačním projektu. Dále výkresy jsou velmi členité a pevné nastavení kótování, je obvykle velmi svazující. Kótování je nutné provádět dynamicky (to lze samozřejmě i při automatickém kótování nastavením políčka "Mohou být dotazy"). Velká většina výkresů vzduchotechniky se podrobně nekótuje z hlediska potrubních dílů, ale pouze z hlediska polohy ke stavbě.

Pokud by však nastala situace, kdy již potrubní trasa je plně známa a zřejmá a je potřeba vytvořit výkres včetně podrobných kót dílů, tak je možné uplatnit automatické kótování.

Velmi často a výhodně se ovšem používá program na kótování profilu potrubí na přírubu (viz. další popis), který také při své funkci využívá nastavení v tomto dialogu.

(obsah)

NASTAVENÍ POZICOVÁNÍ

Tento dialog je podobného charakteru, jako pro automatické kótování, ale je určen pro nastavení parametrů pro automatické pozicování dílů. Zcela nahoře je zaškrtávací políčko pro určení zda se díly již při vytváření mají také automaticky pozicovat. Další nastavení určují způsob vytváření pozic a chování programu. Lze nastavit styl (výběr z kótovacích stylů grafických editorů). Pokud se zaškrtne políčko "Mohou být dotazy", tak při vytváření pozice se program bude průběžně dotazovat na jednotlivé parametry, v opačném případě vše vytvoří automaticky dle nastavení.

Styl umístění pozice (textu) je velmi podstatný parametr. Na výběr jsou tři možnosti:

"Kdílu" - v tomto případě je pozice umísťována dle pevného nastavení relativně k potrubnímu dílu.

"Mezi dva body" - V tomto případě se program dotáže na dva virtuální body na kterých si vytvoří virtuální úsečku a na tuto úsečku bude rozmisťovat pozice se zadanou roztečí ("Rozteč mezi pozicemi")

"Postupně" - Toto nastavení je nejuniverzálnější. Program se na umístění vždy dotazuje a dává na výběr ukázáním bodu. Při prvních dvou pozicích je obvykle nabídka nevhodná, ale již třetí pozice je vypočítána na základě dvou předchozích bodů (pokračování ve shodném úhlu a rozteči). Každé umístění nové pozice je vypočítáno na základě dvou předchozích bodů.

Styl umístění ukazovacího bodu (na pozicovaný díl) má dvě nabídky a to na okraj dílu, nebo doprostřed dílu.

Ve spodní části se zadává parametry textu tj. označení zařízení a číslo pozice. Po každém čísle pozice je hodnota zvýšena o 1. Jiné značení (např. abecední není podporováno).

ZKUŠENOSTI:

Obdobně jako v případě kótování je automatické pozicování již při tvorbě potrubních dílů trochu problematická záležitost a proto je jeho využití poměrně omezené. Nicméně při specifických případech může výrazně urychlit práci. Nastavení pozicování ovšem je využitelné pro programy pro dodatečnou podporu pozicování (viz. další popis).

PRÁCE SE STYLY

Dialog je určen k pojmenování, uložení a opětovnému nastavení stylů programu.

Pokud jste nastavily parametry programu v dialozích, které jsou popsány výše ( Základní parametry... Nastavení dílů... Nastavení kótování... Nastavení pozicování... ), tak je možné si tyto hodnoty uchovat jejich pojmenováním a uložením. V dialogu je navíc položka pro "Styl zápisu dat", která v této verzi není podporována.

Nastavení již uloženého stylu je možné provést jeho výběrem ve sloupci "Výběr stylu" a kliknutím na příslušné tlačítko ve sloupci "Nastavení vybraného stylu". Následně dialog ukončíte kliknutím na tlačítko "Ukončit".

Pokud chcete nastavit styly pro všechny čtyři části, tak je vyberte ve sloupci "Výběr stylu" a dále postupujte kliknutím na tlačítko "Nastavit vše". Tímto tlačítkem se vybrané styly nastaví a dialog se ukončí.

Pokud chcete vytvořit nový styl, tak si nejdříve proveďte jeho nastavení v příslušném dialogu a v tomto dialogu do příslušného políčka ve sloupci "Název nového stylu" vložte jeho pojmenování. Přepnutím do jiné oblasti dialogu (vyskočením z jména) se styl uloží. Jeho nastavení je popsáno výše.

Styly je také možné odstranit jeho vybráním a kliknutím na tlačítko "Vymaž".

(obsah)

12 - POTRUBNÍ PRVKY

Základním účelem programu Qbasic je zjednodušit vytváření potrubních rozvodů vzduchotechniky. V dané profesi je problematické používat pouze bloky, protože jednotlivé kusy potrubí jsou vyráběny v mnoha rozměrových a typových parametrech. Z tohoto důvodů je vhodné jednotlivé typy potrubí parametrizovat a vykreslování dílů provádět dle zadávaných parametrů. Protože žádný program nemůže obsáhnout všechny typy a varianty potrubních dílů, které jsou mnohdy vyráběny přímo na zakázku pro jedno použití, tak je někdy nutné takový díl "dotvořit" jednoduchými entitami. V případě 2D kreslení je takový postup možný a vcelku bez problémů, v případě komplexních modelovacích 3D programů je takový úkol poměrně náročnou záležitostí.

Program Qbasic v základní nabídce disponuje širokou škálou potrubních elementů a to jak pro čtyřhranné potrubí, tak pro kruhové potrubí. Základní výběr tvarovek je prováděn pomocí ikonových menu, jiný typ zadávání je samozřejmě také možný, ale vzhledem k šíři nabízených elementů je poměrně komplikovaný.

Dále jsou uvedeny některé z ikonových menu, ale jedná se pouze o výběr. (celkem je k dispozici pro potrubí 12 ikonových menu což znamená celkem přes 200 typů potrubních dílů a tvarovek).

Způsob postupu přidávání a vytváření potrubních dílů je ukázán na příkladu v dalším textu. Způsob zadání přes příkazový řádek je uveden v soupisu příkazů.

13 - UTILITY

Základním účelem programu je tvorba potrubních dílů. Praxe však ukázala, že k urychlení práce je vhodné mít k dispozici ještě několik drobných pomůcek, které dokáží urychlit tvorbu dokumentace a zpříjemnit práci. Dále jsou tyto drobné samostatné prográmky popsány. Způsob spouštění přes příkazovou řádku je uveden v seznamu příkazů.

(obsah)

DIALOG PRO VÝPOČET POTRUBÍ

Součástí balíku programů je také program na výpočet parametrů vzduchu a tlakových ztrát potrubí. Pomocí tohoto dialogu je možné provést přímo v grafickém editoru potřebné výpočty pro návrh potrubní sítě. Pro výpočet jsou použity standardní výpočetní vztahy uvedené v odborné literatuře zejména: Větrání a klimatizace - J.Chyský, K. Hemzal a kol. (1993) a Technika prostředí - Doc.Ing. Richard Nový Csc. a kolektiv (2000).

Výhodou tohoto dialogu je provázanost vztahů, to znamená, že pro výpočet potrubí (první oddíl dialogu) stačí zadat potřebný počet jakýchko-li parametrů a ostatní parametry se dopočítají. Například je možné zadat rozměr a průtok - zbylé hodnoty se dopočítají, nebo naopak je možné zadat rychlost a průtok a navrhne se rozměr potrubí s výpočtem ztrát atd.

V druhém oddílu dialogu je možné určit parametry vzduchu pro výpočet. Při změně některého parametru v této části se také ostatní parametry přepočítají aktuálnímu stavu zadání.

V třetí a čtvrté části se již hodnoty nezadávají, ale pouze se zobrazí vypočítané údaje. Hlukové údaje jsou pro rovné potrubí, teplotní údaje (ochlazení,tepelná ztráta,povrchové teploty) jsou pouze orientační hodnoty pro zadané parametry potrubí - materiál a teploty média a okolí (pokud jsou rozdílné). Výpočet je proveden numerickou metodou a je pouze přibližný. Tato metoda byla použita z důvodů jednoduchosti výpočtu a možnostem zadání, a při obvyklých podmínkách a rozměrech vzduchovodů je nepřesnost výpočtu menší než nepřesnost zadání.

Na dalším dialogu je již ukázán konkretní příklad výpočtu:

Do dialogu byl zadán rozměr potrubí 200x315, délka 50 m a průtok 1250 m3/h. Dále byla zadána teplota média 20°C, okolí 10°C a relativní vlhkost (média) 35% při tlaku pro nadmořskou výšku 210 m.

Výsledkem výpočtu pro toto zadání je rychlost proudění 5, 51 m/s, měrná tlaková ztráta 1, 59 Pa/m (79,33 Pa / na trasu bez tvarovek). Dále byly vypočítány parametry vzduchu (uvnitř potrubí) - hustota, entalpie, rosný bod. Informativně byly spočítány tepelné ztráty, ochlazení a rozsah povrchových teplot na začátku a konci potrubí.

Pokud chcete provést nový výpočet s novým zadáním, tak pro vyčištění formuláře klikněte na tlačítko "Nové zadání".

(obsah)

PROFIL POTRUBÍ

Tato utilita slouží k okótování potrubí. Při provádění není používán dialog, ale dotazy jsou uvedeny na příkazové řádce. Chování příkazů (vzhled popisu profilu) se řídí nastavením kótování. Kótování se provádí na přírubu, která je předpokládána jako úsečka, to znamená, že tento příkaz nelze použít na bloky (nebo entity jiného typu). Po ukázání příruby se nabídne její velikost jako první rozměr a je nutné doplnit druhý rozměr (hloubku). Následně se umístí na přírubu popis. Výhodou tohoto příkazu je, že popis je na všech přírubách jednotný (ve stejné hladině,stejným písmem a stejným přesným umístěním). Příkaz je samozřejmě možné využít k popisu jakýchko-li úseček nejen přírub, takže lze ho použít k popisu větracích mřížek apod.

PŘÍRUBA

Tento příkaz je doplňkový příkaz kreslení potrubí. V některých případech je potrubí navázáno na úsečku bez vyznačené příruby. Tento příkaz po ukázání na tuto úsečku přírubu dokreslí. Poznámka: V programu Qbasic je příruba kreslena dvěma krátkými úsečkami na konci potrubí. Tento princip kreslení je použit z hlediska principu návaznosti a výběru potrubí a má své výhody i nevýhody.

(obsah)

EKVIDISTANTA

Toto je spíše obecný příkaz, který spojuje dvě základní funkce grafického editoru a to ekvidistantu a změnu vlastností nové entity. Příkaz se chová podobně jako běžný příkaz pro ekvidistantu (kopírovat paralelně), ale po vytvoření nové entity se jejich hladina změní dle právě aktuální hladiny. Této vlastnosti lze například využít při značení izolací. Dle oborových norem je jedním z doporučených způsobů značení izolací souběžná čára (uvnitř nebo vně). Běžným příkazem by bylo nutné provést ekvidistanty a následně je všechny vybrat a změnit jejich vlastnosti. Výběr těchto entit může být dost náročný vzhledem k malým vzdálenostem, ale změna vlastností být provedena musí, protože jinak by to nebylo ve výkrese správně čitelné. Použitím tohoto příkazu se úkon značně zjednoduší.

ZMRAZENÍ HLADINY

Toto je jedna z utilit pro práci s hladinami. Podobných a ucelenějších utilit je k dispozici ke stažení na internetu celá řada. Jejich vytvoření je poměrně jednoduché a snadné a jejich vlastnosti je možné vytvořit na míru. Tato utilita má za úkol zmrazit hladiny dle výběru entit, tj. zmrazit ty hladiny (vrstvy), v kterých se vybrané entity nacházejí.

KOPIE VLASTNOSTÍ

Také toto je již starší utilita, která zajišťuje přenos vlastností vybrané entity na další entity výběru. V době vzniku této utility grafické editory tuto funkci nenabízely a proto byla obrovským přínosem. Postupným vývojem i grafické editory doplnily řadu funkcí a tato obvykle patří dnes již mezi základní funkce editorů.

NASTAVENÍ PROSTŘEDÍ

Tato funkce nastavuje aktuální prostředí (hladinu,barvu,typ čáry) dle vybrané entity.

(obsah)

POZICE

Přestože je možné využít automatického pozicování při kreslení potrubních dílů, tak tato funkčnost má svá omezení. Je to zejména obvyklý postup vytváření projektové dokumentace, kdy opozicovat díly se provádí až na závěr, kdy je již vše "usazené" a neočekávají se další změny. Proto využít automatického pozicování je možné pouze omezeně ve specifických případech. Z tohoto důvodu je pro podporu pozicování vytvořena samostatná utilita, která se částečně řídí nastavením dialogu pro pozicování. Výhodné je použít utilitu v případech, kdy je potřeba pozicovat "v řadě" tj. více pozic v jednom prostoru, nebo pozice v řadě. Výhodnost spočívá v automatickém návrhu přiřazování pozic např. 1.1; 1.2; 1.3 atd. a v automatickém návrhu umístění pozic. Při pozicování se program na vše dotazuje, takže je možné podle potřeby všechny parametry průběžně upravovat. Výpočet umístění pozice (textu) je prováděn systémem "Postupně" - viz. popis nastavení pozicování.

VKLÁDÁNÍ ZNAČEK

Úkolem této utility je vkládat do potrubí mezi příruby (dvě úsečky) často používané značky - odskok, klapka, popisy průtoku a jiné, šipky. Všechny tyto prvky je samozřejmě možné vytvořit jiným způsobem, ale použitím této utility se sjednotí design a hlavně využije přesnosti jejich umístění. Postup je jednoduchý, z nabídky se vybere typ vkládaného objektu, následně se ukáže na příruby mezi které má být objekt vložen a dle typu objektu se doplní požadované informace. Objekt je následně vložen do zadané pozice.

(obsah)

ZMRAZENÍ ENTIT A NÁVRAT

Při některých činnostech v grafickém editoru je obtížné se propracovat k žádané entitě, je zde spousta důležitých, ale v danou chvíli nepotřebných čar. Je možné samozřejmě použít různých způsobů a postupů, ale jsou obvykle pomalé a obtížné. Pro tento účel je zde utilita, která všechny vybrané entity přesune do hladiny VZT-zmrazená. Tato hladina již může být nastavena na vlastnost zmrazena a proto při přesunu entit do této hladiny všechny vybrané entity zmizí z obrazovky.

Pokud se tato utilita v daném výkrese použije poprvé, tak se uvedená hladina vytvoří a entity budou viditelné. V tomto případě je nutné hladinu VZT-zmrazená zmrazit. Při dalším použití již bude hladina zmrazena a vše bude pracovat jak má.

Opakem k funkci "Zmrazení entit" je zde funkce "Zpětné navrácení entit". Tato funkce vybere všechny entity v hladině VZT-zmrazená a navrátí je zpět do hladin odkud byly vzaty.

14 - BLOKY

Program Qbasic je doplněn o řadu bloků. Každý blok je vytvořen jako samostatný výkres. Většina bloků není konkretního charakteru dle výrobků, ale spíše se jedná o všeobecně použitelné výkresové bloky tj. různé šipky, schematické značky, obecně značené výrobky.

V dnešní době již řada dodavatelů a výrobců nabízí projektantům své výrobky v grafické podobě. Bohužel dle zkušeností je použitelnost v některých případech problematická, protože každá knihovna je zpracována jiným způsobem. Některé výrobky jsou prokresleny do takových konstrukčních detailů, že v projekční praxi při použití standardních měřítek je jejich použití z důvodů následného vykreslení nemožné. Jiní, zase používají nevhodné uspořádání hladin a dalších parametrů, takže bez patřičné úpravy opět nejsou využitelné. Někdo používá 3D model, někdo pseudo 3D model atd. atd.Z tohoto důvodu je reálná použitelnost takových knihoven možná pouze v některých případech, ale postupem doby se i tato oblast zlepšuje.

Protože nabídka výrobců je velmi široká a také každý projektant má jiné zvyklosti co se týče používání výrobků, tak není reálná v jedné aplikaci zahrnout všechny možné výrobky jejich výkresy - bloky. Z tohoto důvodu je součástí Qbasic pouze omezená škála cca přes 200 bloků, jak bylo uvedeno výše jedná se zejména o schematické a výkresové značky a výrobky, které lze při kreslení projektové dokumentace nějakým způsobem zevšeobecnit (např. vířivé vyústě).

Výběr bloků je proveden standardně přes ikonové menu, ale po umístění do knihovního adresáře je samozřejmě možné využít jiné prostředky použitého grafického editoru. V nabídce jsou bloky rozděleny do určitých skupin. V zásadě se jedná o výkresové značky - šipky a symboly a značky - výkres. Tyto bloky charakterizuje vlastnost, že pokud se vkládají do výkresového prostoru, tak jejich měřítko je dle tohoto nastavení tj. obvykle 1:1 a pokud se vkládají do modelového prostoru, tak jejich měřítko je dle měřítka, které používáte pro vykreslování (např. 1:50; 1:100 atd.). Další skupinu tvoří symboly a značky - potrubí, tyto značky se vkládají do potrubních dílů a jejich měřítko v modelovém prostoru je tedy dle potrubního dílu - pro potrubí šířky 500 mm je to 500x apod.. Poslední skupinu tvoří bloky různých konkretních předmětů například sanita - umyvadla, dřezy apod.; zařízení - nábytek, koncové elementy a ventilátory apod. a tyto bloky se vkládají v měřítku 1:1.

(obsah)

V následujícím příkladě je ukázka několika výběrových panelů pro bloky:

(obsah)

15 - JAK NAKRESLIT PRVNÍ POTRUBNÍ DÍL

Jako první příklad je zde použito velmi jednoduché zadání - je potřeba protáhnout čtyřhranné potrubí kolem vnitřního rohu obdélníkové místnosti. Již je připraveno nastavení systému (bez automatického kótování a pozicování, čtyřhranné potrubí přírubové - standardní rozměrové požadavky). Postup bude popsán po jednotlivých dílčích krocích:

1. Vybereme příkaz kterým první díl nakreslíme - například rovnou přírubovou troubu z roletové nabídky Imagemenu - Potrubí

2. Na příkazové řádce se objeví nabídka z které si můžeme vybrat způsob zadání. V prvním případě si v ukázce vybereme Z (jako Zadávám). Při této volbě se postupuje následovně - ukáže se roh dílu, zadá se směr dílu (0 - je obvykle východ - dle nastavení systému), zadá se šířka (pokud je v nabídce vyhovující hodnota,tak stačí potvrdit - Enter) a zadá se délka. Po potvrzení se ve výkrese tvarovka (potrubí) zobrazí například jako na obrázku; červeně je označen vkládací bod - standardně pravý po směru tvorby potrubí (poznámka - pokud se úhel zadá záporný např. -0,001, tak znaménko neznamená měření po směru hodinových ručiček, ale to že zadávací bod je ten na levé straně !!! - viz další obrázek).

3. Na začátku potrubního dílu není zakreslena příruba a proto použijeme utilitu pro dokreslení přírub. Následně přidáme na vykreslený díl další díl (rovný díl 800 mm dlouhý na levou stranu). Zvolíme stejný příkaz jako dle bodu č.1, ale na výzvu pro zadání přímo ukážeme napojení tj. ukážeme na pravou část příruby ve směru tvorby dílu (červená šipka na obrázku). Pokud bychom ukázali na druhou půlku příruby, tak by se díl vykresloval na opačnou stranu (tj. do již nakresleného potrubí). Další postup zadání dílu je již shodný.

4. Do protilehlého rohu nakreslíme další díl shodného průřezu. Tentokrát využijeme zadání S (stěnu). Tento postup požaduje na ukázání na stěnu (úsečku od které se zadává vzdálenost). Dále se zadá vzdálenost potrubí od stěny, začátek dílu a směr dílu. Při zadávání systém nabízí hodnoty a body (vyznačí na obrazovce). Pokud s nabídkou souhlasíte, tak ji stačí potvrdit (Enter). Po tomto bodě může obrázek vypadat třeba následovně.

5. Pro spojení dvou potrubí využijeme program Úsek-oblouk. Vykreslení se řídí nastavením dle dialogu pro nastavení dílů. Program vyžaduje ukázání na přírubu (pravou část) od které se bude začínat a proti přírubu (pravou část ve směru postupu kreslení nových dílů - tj. na shodné straně). Pokud ukázání přírub bude chybné, nebo prostor mezi přírubami nedostatečný pro vykreslení dle zadaných parametrů, tak program skončí s chybovým hlášením. V tomto případě je vše v pořádku a poslední obrázek ukázky vypadá následovně (červená šipka ukazuje první zadání příruby a žlutá šipka druhé zadání příruby). Nakonec je ještě upavena poslední příruba a programem pro kótování přírub je profil označen a jsou doplněny délkové kóty.

(obsah)

16 - ZADÁNÍ JEDNOTLIVÝCH DÍLŮ

Na předchozím příkladu byl ukázán postup vytváření potrubních dílů. Byl zde ukázán způsob zadání polohy dílu, který je platný shodně pro všechny tvarovky, přesto je nutné dále vysvětlit jednotlivé volby a možnosti zadání podrobněji. Při použití příkazu pro nějaký díl se na příkazové řádce objeví nabídka dle obrázku. Primární volba bez nutnosti zápisu klávesnicí je ukázání na přírubu (poz. není nutné aby to byla skutečná příruba, ale může to být nějaké úsečka od které začnete potrubí vytvářet) v pravé části ve směru vykreslování potrubí. Pokud je příruba příliš malá pro ukázání, tak je možné využít jinou automaticky vykonávanou volbu a to kliknout (polohovacím zařízením - např. myší) do prázdného prostoru. V tomto případě program přiblíží (provede operaci ZOOM) místo výběru a po výběru se vrátí do původního nastavení (ZOOM - ZPĚT).

Další možností je "Zadávám" (poznámka - při výběru slova není nutné psát přesně celé slovo, ale stačí označené velké písmeno - v tomto případě Z). Tento způsob zadání je nejuniverzálnější a zahajuje vykreslování od pravého rohu tvarovky (pokud se ovšem úhel tvarovky zadá záporně, tak jako vstupní roh se neuvažuje pravý, ale levý). Tento roh se zadá jako souřadnice bodu, nebo jednodušeji ukázáním myší (tabletem apod.)

"Osu" je podobný způsob jako "Zadávám", ale specifický je proto, že bodem je střední osa. Tento způsob se někdy hodí při použití kruhových tvarovek.

"Díl" je již značně odlišný protože následuje řada dotazů. Zadání je svým způsobem podobné jako na přírubu, ale odlišnost spočívá v tom, že úsečka od které nový díl vytváříme má zcela jiné rozměry. Po této volbě a vybrání entity (úsečky) na kterou se díl napojuje následuje dotaz na upřesnění polohy dílu. Volby "Střed", "vLevo", "vPravo" jsou zřejmé a umisťují díl dle tohoto výběru na vybranou entitu. Při volbě "Osu", nebo "Roh" lze pak vybrat libovolně umístění osy, nebo pravého rohu nového dílu a to i mimo vlastní vybranou úsečku.

Další možností je "S" nebo "Stěnu". Při této volbě se díl umisťuje jako rovnoběžka se stěnou v dané vzdálenosti. Postupně se vybírá stěna (úsečka), zadá se vzdálenost a ukáže se počátek dílu (není nutné přesně na dílu,ale jako bod na kolmici ke stěně) a následně směr dílu (opět bod může být v podstatě kdekoli,ale správným směrem). Při zadávání je vždy možné využít automatických nabídek.

Poslední možnou volbou je "Poslední". Při tomto výběru se nemusí v podstatě zadávat nic protože se použijí body koncové příruby na tvarovce která byla vykreslena jako poslední. Pokud takové body neexistují, nebo poslední tvarovka byla rozbočka, tak tato volba může vést k chybě.

(obsah)

17 - ZADÁNÍ KOMPLIKOVANĚJŠÍCH TVAROVEK

V předchozí části části byl ukázán obecný způsob zadávání vstupních (počátečních) údajů všech dílů pokud se vykreslují jednotlivě tj. tvorba potrubní trasy probíhá sestavováním jednotlivých dílů. V případě složitějších dílů jako například odboček, stoupaček a pod. je samozřejmě nutné při zadávání doplnit řadu dalších dotazů, které se postupně objevují na příkazovém řádku. Jedná se zejména o směr odbočky, rozměr odbočky, různé délkové parametry, nebo údaje o poloměrech, průměrech a úhlech. V některých případech jsou vzneseny další typy dotazů, které určují vzhled tvarovky.

Například u čtyřhranné odbočky jsou to dotazy narozměry, směr odbočky (vpravo, nebo vlevo po směru zadávání), otočení dílů - to znamená, že díl není zadáván od strany před odbočkou, ale z druhé strany (za odbočkou), dotaz na to zda odbočka je nižší než připojovací příruba (tj. zda se má zakreslit hrana na odbočce), zda se má zakreslit vnitřní regulační (nebo náběhový) plech a dále poloměr zaoblení a délka odbočky. U všech nabízených možností je jedna vybrána jako primární a pokud s ní souhlasíte, tak ji stačí potvrdit (Enter). Na obrázku je zakreslena odbočka (jeden vybraný typ) ve dvou provedeních, u kterých při zadání jsou zvoleny různé odpovědi na dotazy.

Obdobný postup dotazů je i v případě dalších tvarovek - kolen, oblouků, rozboček, přechodů atd.

(obsah)

18 - POTRUBÍ SPIRO

V nabídce "Kruhové tvarovky" je možnost kreslení SPIRO potrubí. Tento typ potrubí je trochu atypický, protože vykresluje spoje (vsuvky). Kreslení se řídí zásadami obecnými pro SPIRO tvarovky. Pokud se mají spojit dvě tvarovky (např. přechod na odbočku), tak je nutné mezi ně vložit "kousek" SPIRO potrubí, nebo vnější spojku. Návaznost dílů není od koncové čáry tvarovky, ale od viditelného "vrubu" na tvarovce po montáži. Většina rozměrů tohoto typu potrubí je vypočítána dle obecných pravidel a nabízena při vykreslování potrubí k použití. Bohužel neexistují přesné závazné normy, takže každý výrobce může mít svá specifika, výrobní a rozměrová pravidla odlišná od použitých pravidel v Qbasicu. Příklad je uveden na obrázku. (pozn. - v případě potrubí SPIRO zatím není zpracována možnost automatického kreslení potrubních úseků )

19 - KRESLENÍ POTRUBNÍCH ÚSEKŮ

Kreslení některých úseků způsobem přidávání jednotlivých dílů je z důvodů geometrie tvaru relativně komplikované a neobejde se bez dodatečných úprav běžnými příkazy grafického editoru (prodluž, posuň apod.). Z tohoto důvodu je umožněno některé úseky kreslit jedním příkazem. V současnosti jsou k dispozici čtyři varianty úseků - oblouk, rovný, odskok, přechod. Ukázka úseku oblouk již byla zmíněna v předchozím textu.

Kreslení úseků se obecně řídí pravidlem, že úsek se tvoří mezi dvě připravené příruby (například konce dvou jiných potrubních úseků). Princip uchopení přírub je shodný jako v případě kreslení jednotlivých dílů, tj. první příruba se uchopí (ukáže) na pravé straně ve směru vykreslení. Druhá příruba se uchopí (ukáže) také na pravé straně ve směru vykreslení tj. na shodné straně - viz. obrázek - postup vykreslení trasy je zleva do prava.

Způsob vykreslení (typy použitých tvarovek) se řídí nastavením v dialogu pro díly. Pokud budete tvořit například trasu mezi dvě příruby čtyřhranného potrubí, ale v uvedeném dialogu bude aktuálně nastavena pružná hadice, tak se vykreslí pružná hadice dle nastavení, což ovšem pro Váš účel je chybně.

Následující obrázek ukazuje postup vykreslení rovné trasy příkazem úsek-přechod , kdy na začátek trasy je umístěn přechod (podobného výsledku je možné dosáhnout příkazem úsek-rovný,ale v tomto případě se nezadává proti příruba, ale celková délka rovného úseku) - předpokladem je použití dvou přírub umístěných způsobem, aby mezi ně rovný úsek potrubí bylo možné vykreslit. V opačném případě program skončí s chybou. Na obrázku jsou uvedeny vykreslení pro dvě nastavení v dialogu - čtyřhranné přírubové potrubí 1500 mm a kruhové bez přírubové potrubí 1000 mm. Třetí trasa je nakreslena příkazem úsek-rovný.

Zajímavějším a užitečnějším příkazem je použití úseku pro spojení dvou nerovnoběžných přírub. Opět způsob vykreslení se řídí nastavením parametrů. Na obrázku jsou v prvním případě spojeny čtyřhranným (standardní nastavení s délkou 1500 mm) potrubím dvě příruby zleva do prava pod úhlem 45° (šipkou jsou vyznačeny uchopovací body). V druhém případě jsou příruby k sobě kolmé a v dialogu pro nastavení rozměrů potrubí je přiřazena preference délce potrubí 500 mm. Ve třetím případě je v dialogu nastavena přednost použití kolene a atypický poloměr 300 mm. (poznámka: pokud jsou příruby na sebe kolmé, tak je možné použít nestejné rozměry příruby a automaticky se použije přechodový oblouk, nebo koleno)

Posledním příkazem užití úseku je odskok - jedná se o spojení dvou (shodných) rovnoběžných přírub, ale vzájemně posunutých. Je obvyklé, že umístění přírub a nastavení parametrů vykreslovaných dílů v některých případech neumožňují vykreslení. V tomto případě je nutné změnit nastavení takovým způsobem, aby se tvarovky do vymezeného prostoru mohly vejít. Příklad takového uspořádání je zobrazen na následujícím obrázku s použitím pro vykreslení hadice a čtyřhranného potrubí (v prvním případě je úsek vykreslen zleva do prava a ve druhém zprava do leva včetně vyznačení uchopovacích bodů).

(obsah)

20 - POTRUBNÍ DÍLY SE SCHEMATICKÝMI ZNAČKAMI

Při vytváření výkresů vzduchotechniky je potřeba v potrubní trase vytvořit spoustu zařízení, které je vhodné (například z důvodů měřítka, ale také v souladu s platnou technickou normou) neprokreslovat detailně, ale používat schematických značek. Jejich vytváření je v podstatě velmi jednoduché a Qbasic to řeší prostým způsobem - nakreslí běžný potrubní díl a vloží do něj schematický blok (značku). Těchto značek je k dispozici přes 40 a spolu s kombinací různých typů potrubí (přírubové, kruhové atd.) to tvoří další množství potrubních dílů.

Vytváření těchto dílů je možné různým způsobem a to přímou volbou z ikonového menu (jednotky, kruhové komponenty, čtyřhranné komponenty), nebo nepřímo prvotním zadáním parametrů (parametry určují typ bloku a způsob jeho umístění) a v dalším kroku běžným příkazem pro vykreslení potrubního prvku. Přiřazení (volbu) parametrů je také možné provést v ikonovém menu "Předvolby značek do potrubí".

Tímto způsobem je možné vytvářet nejen potrubní komponenty například klapky, sestavy potrubních ventilátorů a dalších prvků, ale je také možné si sestavovat vzduchotechnické jednotky.

Protože princip vytváření těchto komponent je velmi jednoduchý, tak lze knihovnu rozšířit o vlastní prvky, případně změnit (upravit) standardní bloky používané v Qbasic. Způsob je částečně naznačen v kapitole o menu.

(obsah)

21 - VYÚSTKY

K dispozici je několik standardních vyústí, ale protože trh nabízí velké množství druhů, tak součástí Qbasic je pouze několik základních typických bloků vyústí. Součástí nabídky jsou ovšem další tři základní utility pro kreslení běžných obdélníkových vyústek do potrubního dílu. Tyto utility nepoužívají bloky, ale vykreslují vyústky úsečkami dle zadaných parametrů. V průběhu programu je vyžádáno ukázání stěny (červená šipka) a rozměrové parametry (umístění od odměrného bodu - modrá šipka; vzdálenost od strany potrubí a rozměry vyústky). Při provádění jsou nabízeny standardní možnosti, a pokud jsou vyhovující, tak je stačí potvrdit. Na obrázku jsou vyústky jako příklad doplněny o různé šipky s průtokem z nabídky Qbasic.

22 - SEZNAM SOUBORŮ

Celý programový balík je distribuován v "zabaleném" soubory typu *.zip. Obsahem jsou následující soubory a typy souborů:

*.lsp - soubory programu AutoLisp (například "qbasic.lsp; případně jsou použity komprimované formáty)

*.dwg - výkresové sobory (vzorové výkresy, bloky apod.)

*.sld - obrázky typu slide používané v nabídkách typu Image (obrázkové menu)

*.slb - knihovny snímků slide

*.txt - doprovodné a informační texty (Licence-Qbasic.txt - soubor s textem podmínek licence)

*.jpg - obrázky v komprimovaném formátu (obrázky nápovědy a ukázek použití Qbasic)

*.html - soubor ve značkovacím jazyku pro web nebo webové prohlížeče (soubor Qbasic-manuál.html - popis a nápověda programu)

*.dcl - soubor definice dialogových panelů (qbasic.dcl - soubor s definicí panelů programu)

*.pat - definiční soubor šrafů

*.lic - licenční soubor (Licence-Qbasic.lic - soubor s licenčním kódem nutný pro správný a plný chod instalace)

*.mnu - definiční soubor menu (VZT-Qbasic.mnu a VZT-Qbasic.mns - definiční menu pro AutoCAD; VZT-imagemenu.mnu, VZT-pop.mnu, VZT-toolbar.mnu - definiční menu pro BricsCAD)

*.bmp - obrázkový soubor (podpůrné soubory pro menu - toolbars)

*.lin - definiční soubor stylů čar (QPRO.lin - standardizované styly čar pro vzduchotechniku)

*.shx - zkompilovaný definiční soubor tvarů a písem (Qpro.shx - tvary nutné pro typy čar)

*.ctb - definiční soubor závislosti barev pro vykreslování

(obsah)

23 - SEZNAM PŘÍKAZŮ

V programu jsou definovány tyto příkazy:

načtení a aktivace programu - (load "qbasic")

pro nastavení:

  1. NASTAV - pro nastavení základních parametrů

  2. DÍLY - pro nastavení parametrů a rozměrů dílů

  3. NASTAVENÍ_KÓT - pro nastavení způsobu kótování

  4. NASTAVENÍ_POZIC - pro nastavení způsobu pozicování

  5. STYLYVZT - pro nastavení, pojmenování a uložení stylů

pro potrubní prvky:

  1. POTRUBÍ - pro rovné potrubní díly (musí být nastavena proměnná TYP určující konkretní druh dílu

  2. PŘECHOD pro přechody (+ proměnná TYP)

  3. ODBOČKA pro čtyřhranné odbočky (+ proměnná TYP)

  4. ROZBOČKA pro čtyřhranné rozbočky (+ proměnná TYP)

  5. SPIRO pro kruhové díly typu SPIRO (+ proměnná TYP)

  6. KR_TVAROVKY pro kruhové díly typu SPIRO (+ proměnná TYP)

  7. STOUPAČKA_HR pro čtyřhranné stoupačky (+ proměnná TYP)

  8. STOUPAČKA_KR pro kruhové stoupačky (+ proměnná TYP)

  9. VOBLOUK pro čtyřhranné oblouky (+ proměnná TYP)

  10. KOLENO pro čtyřhranná kolena (+ proměnná TYP)

  11. ÚSEKROVNÝ pro kreslení rovného úseku potrubí

  12. ÚSEKPŘECHOD pro kreslení rovného úseku s přechodem

  13. ÚSEKOBLOUK pro kreslení úseku s jednou změnou směru

  14. ÚSEKODSKOK pro kreslení úseku pro odskok potrubí

pro utility

  1. DVEŘE pro kreslení dveří

  2. OKNO pro kreslení oken

  3. VYÚSTKA pro kreslení vyústek

  4. ŠTĚRBINA pro kreslení štěrbinových vyústek

  5. VYÚSTKAS pro kreslení vyústek

  6. ZTRÁTYVÝPOČET pro dialog s výpočtem potrubí

  7. PROFIL pro okótování profilu potrubí na přírubu

  8. EKVIDIST pro ekvidistantu

  9. PŘÍRUBA pro vykreslení příruby na úsečku

  10. ZMRAZ pro zmrazení hladiny dle entity

  11. VLASTNOST pro kopírování vlastností

  12. ZMĚNAHLADINY pro změnu prostředí dle vybrané entity

  13. POZICE pro pozicování dílů

  14. VKLAD pro vkládání bloků mezi příruby

  15. EZMRAZ pro přesun vybraných entit do zmrazené hladiny

  16. EROZMRAZ pro přesun "zmrazených" entit do původních hladin (obsah)

24 - CHYBY A JEJICH ŘEŠENÍ

Jádro systému je již dlouhodobě odzkoušeno projekční praxí a bylo použito na stovkách projektů vzduchotechniky. Přestože většina chyb byla při používání aplikace odstraněna, tak se mohou vyskytnout chyby nové, které mohou být různého rázu. V podstatě za celou dobu užívání ovšem nevím o chybě, která by vedla k nějakému neřešitelnému problému, nebo snad dokonce k destrukci dat výkresu či jiných dat v počítači. Naprostá většina chyb je pouze přerušením prováděné operace po které se pokračuje v další práci bez potřeby jakékoli údržby, nebo změny.

Odzkoušení programu probíhalo sice již na různých variantách sestav celého celku tj. hardware a software, ale těchto systémových možností je taková řada, že není možné testovat všechny varianty a pokud se vyskytne nějaké neobvyklé řešení, tak by se mohly vyskytnout chyby, které nebyly očekávány a zatím objeveny.

Z hlediska hardware je pravděpodobnost nějakých chyb minimální protože program není nainstalován v systému a pokud na systému správně běží grafický editor, tak by se tento typ chyb neměl vyskytnout vůbec (ale to samozřejmě také záleží na souladu hardware a OS).

Druhým možným problémovým místem je grafický editor. Qbasic byl testován a odzkoušen na českých verzích BricsCAD 7.1 a AutoCAD ve verzích od R12 až po 2007, nicméně i u jednotlivých verzí se mohou objevit odlišnosti. Základní úskalí mohou vyplynout z národních verzí, použítí překladů příkazů a kódové stránky nastavení, všechny tyto problémy by ovšem měli být po drobných úpravách v programu relativně snadno řešitelné.

Dalším místem by mohli být individuální zvyklosti uživatele. Jádro programu je sice používáno již přes 10 let, přesto se mohou vyskytnout nové varianty nastavení prostředí a způsobu užívání, které zatím testovány nebyly a při kterém by se mohly objevit nové neočekávané chyby. V takovémto případě mě prosím Váš způsob užívání popište a zašlete mi popis problému. Pokud to bude v mých silách, tak se to pokusím vyřešit a poskytnou opravu.

Domnívám se že nejčastějším zdrojem chyb jsou běžné chyby vyplývající z špatného, nebo neočekávaného zadání. Například je požadováno uchopení objektu, který má být úsečkou, ale ve skutečnosti je to oblouk s malým poloměrem zaoblení, nebo křivka. Program je typu 2D a pracuje pouze v rovině, kdy souřadnice osy Z je 0.0. Pokud pracujete na podkladu, který není v 0 (jsou použity 3D bloky apod.), tak mohou vzniknout určité problémy, ale i při této práci většina utilit pracuje korektně.

Zdrojem problémů by také mohlo být nainstalování další(ch) nadstavby, která by mohla používat stejné názvy. V tomto případě by mohli vzniknout chyby. Bohužel v tomto směru je již použitý programovací jazyk zastaralý. Ve verzi AutoCADu R12 (relativně na počátku) tento způsob využití jazyka byl velmi výhodný a účinný při jeho značných výhodách. Postupem doby se ovšem projevily jeho nedostatky a dnes je samozřejmě výhodnější a možné programovat i jednodušší aplikace jinými prostředky, které s tímto typem chyb problémy nemají.

Pokud se stane nějaká běžná chyba, že konkretní utilita skončí chybou, tak nejjednodušším řešením je zkusit druhý pokus při jiném nastavení, nebo trochu odlišným postupem. Například pokud se použije utilita pro kreslení odskoku, tak běžně je způsobena chyba z toho prostého důvodu, že jsou nastaveny takové hodnoty pro použití potrubí, které se do daného prostoru nemůže vejít. V tom případě je potřeba provést přiměřené úpravy nastavení (například zvětšit úhel oblouků z 30° na 45° a funkci provést znovu.

Vyjmečně se může stát, že nějaká funkce přestane pracovat. Tato porucha nastává velmi zřídka a bez žádné zjevné souvislosti na typu práce, či při nějaké konkretní činnosti, nebo posloupnosti příkazů. Je možné přepsání proměnných dalšími externími funkcemi jiných programů apod (což může být právě problém AutoLispu). V tomto případě je nejrychlejším a nejjednodušším řešením nové načtení a aktivace programu. (viz. příkaz "Aktivace menu")

(obsah)

25 - POUŽITÍ PŘÍKAZU ZPĚT

Funkce Qbasic jsou "zapouzdřeny" do příkazu grafického editoru ZPĚT, to znamená, že lze vrátit jedním pokynem vždy celou sekvenci příkazů vykonávaných programem. Po nevhodném vykreslení tvarovky není nutné tvarovku vymazávat (což je někdy obtížné), ale je možné aplikovat příkaz ZPĚT. V některých případech je ovšem vhodné postupovat jiným způsobem a to nakreslením pomocných tvarovek (například rovným potrubním dílem s délkou celé trasy) a až podle potřeby tuto tvarovku vymazat a nahradit ji děleným potrubím. (poznámka: protože většina funkcí je kreslena posloupností řady dílčích funkcí a každý editor se k posloupnosti funkcí chová trochu odlišným způsobem, tak je někdy nutné příkaz ZPĚT zadat několikrát za sebou k vykonání požadovaného návratu).

(obsah)

KONEC STRÁNKY

©QPRO(2006-2017)
TOPlist