Příklad výpočtu potřebné plochy strojovny

PŘÍKLAD POROVNÁNÍ PLOCHY REALIZOVANÝCH STROJOVEN VZDUCHOTECHNIKY S VYPOČTENOU HODNOTOU

Na konkretních třech příkladech je dále uvedeno srovnání výsledků výpočtu plochy strojovny vzduchotechniky s realizovanými strojovnami. Každá z uvedených strojoven je koncepčně rozdílná a proto jsou na těchto uvedených příkladech patrné odchylky výpočtu a jejich důvody.

Malá jednoduchá prostorná strojovna

Tato strojovna je provedena velmi prostorně a je určena pouze pro dvě vzduchotechnická zařízení. Celková plocha strojovny je cca 69 m2 a má výšku 3,9 m. Po dosazení hodnot do výpočtového formuláře (2 VZT jednotky, celkem 4 ventilátory s celkovým průtokem 21000 m3/h) bude výsledkem plocha 41 m2 při použití koeficientu strojovny 1.

Dle tohoto výpočtu by tedy strojovna mohla být o cca 40% menší než je skutečná strojovna. Toto zmenšení ja na obrázku naznačeno červenou čarou. Pokud by strojovna byla důsledně optimalizována včetně jejího tvaru a použitých komponent, tak by samozřejmě mohla být plocha ještě menší, ale to již není vhodné, protože to v důsledku zvyšuje investiční náklady (použitím nestandarních prvků, horšími podmínkami montáže apod.) i provozní náklady (obtížná údržba a servis).

Malá přetížená strojovna

Druhý příklad je opačným extrémem, tj. strojovna v které je umístěno mnohem více zařízení, než by bylo optimální. Tato strojovna má plochu 62 m2 a výšku pouze 2,6 m. Ve strojovně jsou osazeny 4 kompletní jednotky a další dvě podstropní sestavy s celkovým počtem ventilátorů 10 ks. Celkový průtok všech ventilátorů je cca 50 tis. m3/h.

Po dosazení hodnot do výpočtu bude výsledkem doporučená plocha 173 m2 při použitém koeficientu strojovny 1. Protože ovšem je ve strojovně použit společný sací kanál, tak je možné použít nižší součinitel strojovny například 0,7 a doporučená plocha je v tomto případě 121 m2.

Na tomto příkladu je vidět, že lze strojovnu vměstnat do podstatně menší plochy, než vychází výpočtem. V tomto případě je to asi 1/2, ale je to podmíněno místními podmínkami, což je zejména společný sací kanál, který zamezil použití potrubních rozvodů na sání jednotek a také to, že ve strojovně není téměř žádné křížení potrubních tras. V této strojovně jsou minimální obslužné prostory a také minimální podchodná výška 2,1 m, které je ještě místně snížená. Důsledkem můžou být problémy při údržbě a opravách zařízení.

Velká strojovna

Na třetím příkladu je uvedeno porovnání výpočtu a reálného řešení velké strojovny. Celková plocha strojovny je cca 310 m2 s výškou cca 4,6 m. Jsou zde osazeny 4 kompletní vzduchotechnické jednotky a další podstropní ventilátory. Celkem je použito 15 ventilátorů s průtokem cca 150 tis. m3/h.

Výpočtem s použitím formuláře s koeficientem strojovny 1 se získá výsledek 293 m2. V tomto případě se docílilo vysoké shody.

Protože je však strojovna poměrně vysoká, tak by bylo možné některá zařízení více výškově rozmístit a potřebnou podlahovou plochu snížit o dalších cca 10-20%.